Aktualizováno redakcí 23. 11. 2023

Stres a nervy má v životě čas od času každý. Čeho je ale moc, toho je občas příliš. Pokud nezvládáme do své životosprávy přidávat funkční relaxační techniky, mohou to odskákat našeho osobní vztahy, psychika i celkové zdraví. Jak se dá chronický stres poznat? A jak stresovou zátěž efektivně snížit? Právě o tom bude dnešní článek.

Zdravá míra stresu je pro naše fungování velice důležitá, protože v tomto ohledu stres funguje jako stimulant, který nás motivuje k podávání prvotřídních výkonů. Tento jev byl v hojné míře důležitý pro přežití našich předků, kteří se každý den střetávali s různými druhy nebezpečí. I dnes nás může ve výjimečných situacích zaplavit vlna adrenalinu, díky které dovedeme někoho zachránit během život ohrožující situace. (Buďme tedy rády, že stres existuje a umožňuje nám dělat i dobré věci.)

Problém nastává ve chvíli, kdy na nás začne působit chronický stres, který má negativní dopady jak na naše tělo, tak na psychiku. Z dlouhodobého pohledu navíc může přispět ke vzniku řady potíží. Nejde třeba jen o srdeční arytmie, ale také o bolest hlavy, nespavost nebo nechutenství. 

Co dokáže stres s naším tělem udělat? A jak zvládat stres přirozenou cestou?

Příznaky dlouhodobého stresu: Na tohle si dejte pozor!

Problém s učením

V rámci konkurenceschopnosti či dokončení vzdělání je důležité, abychom si dokázali osvojit nové dovednosti a znalosti, které pak dokážeme uplatnit. Zatímco ale když jsme v klidu a nic nás netrápí, učení jde někdy úplně samo, v době, kdy je stresu příliš, často nejsme schopni novou informaci ani trochu pobrat. Kromě jiného, stresující životní situace nás může zaměstnávat natolik, že nemáme kapacitu myslet na něco jiného. Může tedy značně utrpět i naše pozornost.

Alergická nebo jiná podivná reakce těla

Dalším zajímavým příznakem zvýšené hladiny stresu je zhoršená alergická reakce. Někteří lidé se dokonce mohou setkat i s různými kožními problémy nejasného původu. Alergie navíc může trvat déle, takže vám může bránit ve výkonu vašich každodenních aktivit. V neposlední řadě může také přispět ke snížení spokojenosti s vlastním životem. Stres také může zhoršovat již existující kožní reakce a problémy. (Lupénka, seboroická dermatitida, ekzém…)

Přejídání nebo nechutenství

Pozor si také dávejte na nechutenství, nebo naopak na přejídání. Právě chuti k jídlu se totiž může dlouhodobý stres úzce týkat také. Stresem můžeme mít například stažený žaludek a nemůžeme nic pozřít. Někdo zase reaguje na stresovou zátěž tak, že si naloží plný talíř dobrot, které dovede sníst na posezení. Asi nemusíme říkat, že tento projev se může následně spojovat s nezdravým hubnutím nebo přibíráním na váze, z čehož pak mohou plynout další potíže.

Nezdravé berličky

Chcete si ulevit od stresu? Pak není vyloučeno, že si každý večer po práci dopřejete několik skleniček vína, nebo piva. Další lidé zase utíkají ke kouření, které je dovede na chvíli zklidnit. Někdo zase utíká k drogám, k nezávazným sexuálním hrátkám (které mohou skončit neplánovaným těhotenstvím, nebo třeba nakažením pohlavně přenosnou chorobou) či k nekontrolovatelnému nakupování a hromadění věcí, kvůli kterým pak nemáme peníze na to, co je skutečně důležité. (A někdy to končí i tak, že se dostáváme do dluhů. A to je možná ještě horší.)

Vypadávání vlasů

Ženy, které se chtějí líbit (minimálně samy sobě) by si také měly všímat nadměrného vypadávání vlasů, které může se stresem také úzce souviset. Má se za to, že dlouhodobý stres může uvést vlasové folikuly do odpočinkové fáze, což pak může vyústit v jejich viditelnější ztrátu. Někteří lidé mají také tendenci si ve stresovém období vlasy vytrhávat, což může jejich ztrátu taktéž posílit.

Tip: Co je to hormonální nerovnováha?

Nepříjemné sny

Někdy může jít například jen o to, že se vám i v noci zdá o práci, nebo o nějakém problému, který zrovna řešíte. Ve finále si tedy od svého stresoru neodpočinete ani v noci. Také vás ale mohou sužovat noční můry, které v jiných obdobích nemáte. Citlivější jedinci, kteří trpí parasomniemi, mohou také častěji mluvit ze spaní nebo trpět náměsíčností. Pokud se tedy budíte uprostřed noci a zjistíte, že polštář je na úplně jiném místě, nebo máte v posteli předměty, které normálně stojí na jiných místech v ložnici, víte, že máte zpomalit.

Bolest hlavy

Pozor si také dávejte na bolest hlavy, kterou máme tendenci často přisuzovat jiným věcem. (Pravda, může být za ní třeba i špatně nastavený pitný režim.) Pokud vás tedy bolí hlava častěji, než je obvyklé, zkuste se víc šetřit. Také si zajděte na masáž, nebo o ni požádejte někoho z blízkého okolí, protože bolest hlavy může způsobovat i ztuhnutí krčního svalstva.

Jak zvládat stres?

Naštěstí pro nás existuje mnoho různých cest, jak si s nahromaděným stresem efektivně poradit. Jde tedy především o to, pro jakou z dostupných metod se rozhodnete. Vyzkoušet také můžete jejich libovolnou kombinaci.

Přečtěte si: Pro koho jsou vhodné ašvaganda kapsle?

V případě, že se vám stres nedaří dlouhodobě dostat pod kontrolu, někdy je jediným správným řešením úplná změna scény, která může zahrnovat například změnu zaměstnání. (Což je radikální krok, ale někdy to skutečně pomáhá.) Finanční stres, který taktéž není příjemný, může alespoň částečně zažehnat příležitostná brigáda. Důležité je tedy hledat cesty, jak se dostat z pasti stresu ven, i kdyby šlo jen o krátkodobá řešení, protože jedině pak se může ve vašem životě něco změnit k lepšímu.

Co se týče tipů, které můžete na stres v krizové situaci vyzkoušet, otestujte:

• CBD kapky na stres (někdo říká, že přispívají ke zklidnění, dalším zase vyhovují před spaním)
• Dechová cvičení (hlavně série hlubokých nádechů a výdechů)
• Protřepání a protřesení těla (nebojte se, možná budete vypadat pro ostatní v místnosti trochu zvláštně, ale uleví se vám)
• Užívání doplňků stravy s ašvagandou (mohou podpořit duševní relaxaci a kvalitu spánku)
• Cvičení (ideálně jóga na zklidnění, nebo bojový sport na odplavení vzteku a zloby)
• Psaní deníku
• Meditaci
• Péči o domácího mazlíčka (skvělým přítelem je domácí králík, protože hlazení jeho srsti je vyloženě antistresové)

Pro řadu lidí jsou vhodné i zdravější kompenzační mechanismy, ke kterým může patřit například četba knih, zpěv, hra na hudební nástroj či skládání elektronické hudby (existuje na to řada on-line nástrojů), malování a kreslení, například podle návodů na YouTube, chození na procházky, zahradničení, pečení chleba, ruční práce, scrapbooking a mnoho dalších aktivit.

V případě, že však máte pocit, že vám i přes veškerou snahu stres neustále přerůstá přes hlavu, na nic nečekejte a vyhledejte ve svém okolí odborníka na duševní pohodu a zdraví. Může jím být třeba šikovný terapeut. S vážnějšími problémy, které mohou souviset i s různými druhy závislostí, naopak pomůže klinický psycholog, kterého lze v některých vážných případech sehnat i na pojišťovnu.

Jakým způsobem se bráníte stresu vy?