Aktualizováno redakcí 22. 1. 2022
Pokud jste alespoň občas zavítala na návštěvu ke své staré tetě, nebo babičce, pravděpodobně měla na stole háčkovaný ubrus. Háčkovat se ale dají i dárky pro novorozence, detaily na šatech či polštářích. I když na mnohé působí háčkování zastarale, ženy se k němu v dnešní době vrací. Přemýšlíte, že s ním začnete i vy? Pak vám vše důležité prozradíme v našem dnešním článku.
V dřívějších dobách, kdy ještě nebyla televize a internet, se ženy musely nějak zabavit. Buď vyšívaly, pletly nebo četly knihy. Ty zručnější se pustily i do háčkování, díky kterému vznikly opakující se vzory na dečkách, šatech a polštářích.
Pokud jste měly ve škole dílny pro dívky, mimo vaření jste s velkou pravděpodobností zkoušely práci s malým háčkem. (Výsledkem většinou bylo, že jsme byly vděčné za jeden obyčejný řetízek, ze kterého ale nešlo nic udělat. Nebo minimálně ne bez dalších znalostí a cviku.)
Většina z nás tento zážitek vytěsnila z hlavy, protože pro háčkování nemáme v našich životech žádné využití. S pandemií koronaviru se ale naše zájmy opět zúžily, takže bereme na milost i to, na co bychom si za normálních okolností nenašly čas.
Jak ale začít?
Co háčkování je?
Háčkování je termín, který označuje způsob výroby textilie. Nepotřebujete k ní tkalcovský stav, stačí, když máte speciální háček, kterým můžete vytahovat a plést jednotlivá očka. O historii této disciplíny neexistuje mnoho spolehlivých informací. Někteří lidé se domnívají, že poprvé se háčkování používalo v oblasti Číny a Tibetu. Doložené informace o háčkování však pocházejí až z relativně nedávného 19. století.
S čím se při háčkování pracuje?
V první řadě potřebujete mít po ruce háčkovací přízi. Ta se od jiných přízí liší, na její výrobu je použito skaní. (Nit má v sobě větší počet vláken.) Také má v porovnání s některými jinými přízemi víc zákrutů. Mnohdy až o 30 %.
Dále potřebujete mít ve své výbavě háček. Stejně jako u jehlic na pletení platí, že háčky pro háčkování mají různé velikosti. S těmi nejmenšími budete mít hodně práce, za to ale budete mít detailnější vzory.
Jak se to dělá?
Mít doma háček a dostatek příze je naprostý základ. Co ale máte dělat pak? V první řadě si na etiketě příze zkontrolujte, zda má váš háček pro práci s ní správnou velikost. (Výrobce ji obvykle doporučuje.) Držení háčku je libovolné, ale doporučuje se ho držet jako špachtli, nebo jako tužku.
Naprostým základem práce je háčkování řetízku, který je po technické stránce nejjednodušší. Kolem háčku si udělejte klouzavou smyčku z vybrané příze. Volný konec visí směrem dolů. Konec smyčky přidržujte palcem a prostředníkem. Pomocí ukazováčku druhé ruky veďte přízi směrem dopředu a dozadu okolo háčku. Přízi pak protáhněte skrze původní smyčku. Tento postup opakujte a získáte tím svůj úplně první háčkovaný řetízek.
Dále se v pořadí učí:
- Pevné oko (které spojuje několik řádků k sobě)
- Krátký sloupek (ideální pro hustý vzor)
- Dlouhý sloupek (na svetry a šály)
Jakmile tyto zapeklitosti zvládáte, můžete svůj sloupek obkroužit řetízkem. Tím dojde k jakémusi začištění a estetičtějšímu vzhledu krátkého sloupku, který získá na pohled vzhled tkaničky. Zkušenější majitelky háčku se pak mohou pustit i do kruhového háčkování, ze kterého vznikají elegantní rozety. O něco složitější je pak háčkovaný čtverec, který se hodí pro výrobu přehozů, dek a ubrusů.
Háčkovací styly
Pokud už jste hodně zdatné, můžete si vyzkoušet různé druhy háčkovacích stehů, které jsou (často) specifické pro jednu konkrétní zeměpisnou oblast.
Můžete se zaměřit například na:
- Bosenský steh
- Tuniský steh
- Irský steh
- Pikotový steh
- Hvězdový steh
Než se ale do této fáze dostanete, počítejte s tím, že to bude vyžadovat hodně času a zdokonalování. Bez počátečního řetízku, který nemá pro praktické účely velké využití, toho moc nezvládnete.
Háčkujete, nebo je to aktivita, která podle vás patří do minulosti?
Zdroje informací
https://cs.wikipedia.org/wiki/Háčkování – Háčkování (česky)